Ahoj bojovnice!
Nezapomněla jsem na Vás, nebojte se :)
Akorát se ztrácím v denním stereotypu.
Už zase nevím, jaký je den.
Pomalu se blíží konec prázdnin,
fakt nechci prudit!, začíná mi
docházet, že v práci budu už jen necelé tři týdny, tak se snažím vydělat
posledních pár drobáků, které uschovávám do mého žlutého a vypaseného
prasátka. Tlusté už bylo, hodíme se k sobě :D
Jediná výhoda toho, že bude školní rok je, že opět budu pravidelně přispívat
na blog. Teď mám od všeho volno..
Navíc, poslední dobou jsem úplně mimo. Počítač jsem zapnula naposledy, když
jsem psala poslední článek, tak nevím kdy :D, z práce upadnu rovnou do
pohodlného křesla, kde mi dělají společnost desítky knih, stává se ze mě
knihomol, horší už to být nemůže..
Chodím spát téměř s depresí, že jsem promarnila další den. Opět mi můj život
přijde jako jedna velká nuda. Ale ráno se zase objeví úsměv na rtech a doufám,
že další den bude lepší..
bude?
Včera, dneska jsem ponocovala, čekala jsem, že se pokochám nebem, plném padajících
hvězd, ve tři jsem to zabalila, bylo zataženo! :( Měl někdo z vás větší
štěstí? :)
A jak se vůbec máte? :)
Nic není nemožné, překážky existují pouze ve vaší
hlavě!
... tohle si stále říkám, strašně chci něco uskutečnit, ale
místo abych to udělala, začnu nad tím strašně přemýšlet, a pak dojdu k
závěru, že je to stejně blbost a nemá to cenu, nebo že to stejně nezvládnu...
co s tím?
A aby tenhle článek byl dostatečně pesimistický, ještě
pro vás mám jednu otázku.. kdy člověk dojde do stádia, že potřebuje pomoc
psychologa/psychiatra? (kdo mi k tomu vysvětlí, jaký je mezi tím rozdíl, mám
bod navíc :))
Nebo jsou tyhle prázdniny jen špatný sen, přelud, který
zmizí? Je to jen špatné období, nebo už mám vážně problém a měla bych ho
řešit?
Už dlouho jsem si neprocházela můj seznam 101/1001. Mám další splněný bod - vylézt na strom - ať žije
návrat do dětských let :)
Holky moje, mějte se krásně, držte se a užívejte letních dni!
♥
Zase někdy..
